Dnes je 22. listopadu 2024 01:30:05
Vzduch
je směs plynů tvořící plynný obal Země - atmosféru - sahající až do výše asi 1000 km. Má vliv na všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě, tak i v živých organismech. Kromě toho tepelná kapacita vzduchu udržuje na Zemi teplotu přijatelnou pro život, jinak by na noční straně naší planety byl mráz několika desítek stupňů, kdežto na denní straně by bylo více než stostupňové horko. Je také důležitou průmyslovou surovinou.
Složení vzduchu
Vzduch v nižších vrstvách je homogenní směsí těchto plynů:
| plyn | objem [%] | hmotnost [%] |
| dusík | 78,09 | 75,51 |
| kyslík | 20,95 | 23,16 |
| argon | 0,93 | 1,28 |
| oxid uhličitý | 0,03 | 0,05 |
| neon | 0,0018 | 0,0012 |
| helium | 0,000524 | 0,000072 |
| metan | 0,0002 | 0,0001 |
| krypton | 0,000114 | 0,0003 |
| vodík | 0,00005 | 0,000001 |
| xenon | 0,0000087 | 0,00004 |
Uvedené plyny jsou až na výjimky (CO
2, CH
4, H
2) relativně stálé a jejich koncentrace se nemění. Mimo to atmosférický vzduch obsahuje promněnlivé množství vodní páry, a různých jiných plynů (CO, SO
2, N
20, NO, NO
2 NH
3, 0
3) a tuhé aerosoly (prach, pyl, mikroorganismy).
Vodní pára a oxid uhličitý jsou dva v atmosféře nejvíce zastoupené skleníkové plyny,
díky kterým je na Zemi teplota asi o 33 stupňů Celsia vyšší, než by byla bez skleníkového efektu
způsobeného těmito plyny (hodnota záleží na různých odhadech a modelech).
Kapalný vzduch
Kapalný vzduch se získává tím, že se atmosférický vzduch zbaví prachu, CO2 a vlhkosti a stlačí až na 200 násobek normálního tlaku, následně se ochladí studenou vodou a pak se nechá rozepnout do prostoru na tlak 20 až 30 násobek normálního tlaku. Tím jeho teplota silně klesne a takto ochlazeného vzduchu se použije k předchlazování dalšího vzduchu v protiproudném chladiči. Postupně se dosáhne tak nízké teploty, že vzduch zkapalní za 20 až 30 násobku běžného tlaku. Kapalný vzduch tvoří namodralou kapalinu o bodu varu -190 °C.
Průmyslově se z kapalného vzduchu destilací získává kyslík a dusík.
Stlačený vzduch
Stlačený vzduch je používán při potápění v mělké vodě nebo k nafukování nafukovacích plavidel. Setkáme se s ním také při přenosu energie v pneumatických zařízeních.
